![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
|
||||||||
![]() ![]() A Nádorové léze
|
![]() Obr. Maligní nádor z Leydigových buněk |
![]() Obr. Benigní nádor z Leydigových buněk |
![]() Obr. Nádor z Leydigových buněk |
![]() Obr. Atrofie varlete s hyperplazií Leydigových buněk |
Nádory ze Sertoliho buněk (NSB) tvoří méně než 1% všech nádorů varlat. Vyskytují se ve všech věkových kategoriích. Zhruba 1/3 případů se manifestuje gynekomastií. Popisovány jsou vzácně v souvislosti s Peutzovým-Jeghersovým syndromem. Makroskopicky jsou NSB většinou dobře ohraničené, lobulární. Na řezu jsou nažloutlé či bělavé, někdy s ložisky hemorhagií.
NSB je obvykle tvořený dobře formovanými tubuly. Nádorové buňky jsou oválné až cylindrické, mají malá až středně velká, kulatá či oválná vesikulární jádra, která obsahují jemný chromatin a solitární, malé bazofilní jadérko. Cytoplasma může být velmi objemná, nebo naopak úzká s jednou velkou či mnoha drobnými lipidovými vakuolami. Někdy mají nádorové buňky eosinofilní granulární cytoplasmu. Vzácně mohou obsahovat jemné tzv. Charcotovy-Boettcherovy krystaloidy. Rovněž mohou být nalezena laminární kalcifikovaná tělíska připomínající Callova-Exnerova tělíska. Buňky tvoří tubuly s více či méně patrným lumen, které mohou obsahovat materiál blízký bazální membráně nebo se tubuly jeví solidní, podobně jako u prepubertálních varlat. NSB může být uspořádán v pruzích, pouze s ojedinělými tubulárními formacemi. Stroma může být velmi jemné, nebo naopak tvořené objemnou, někdy hyalinizovanou fibrózní tkání.
Diferenciálně diagnosticky se NSB musí odlišit od drobných uzlíků stočených tubulů, lemovaných nezralými Sertoliho buňkami, které se nalézají ve 20% nesestouplých a vzácně i v sestouplých varlatech. Dle WHO klasifikace jsou podobné noduly někdy nesprávně označovány jako tubulární adenomy či adenomy ze Sertoliho buněk, avšak reprezentují reziduální noduly nezralých tubulů. Příležitostně nepravidelně rozmístěné spermatogonie jsou nalézány uvnitř tubulů těchto tzv. „nodulů ze Sertoliho buněk".
NSBVBK se vyskytuje u pacientů ve věku od 5 do 44 let, většinou ve 2. dekádě. Často je spojen s méně obvyklými patologickými nálezy v jiných orgánových soustavách jako jsou pituitární adenomy, adrenokortikální primární hyperplazie, NLB, kardiální myxomy a mukokutánní pigmentace. Dále bývá u pacientů zaznamenána akromegálie, gigantismus, předčasná puberta, syndrom náhlého úmrtí, Peutzův-Jeghersův syndrom a hyperkortizolismus.
Makroskopicky jde o dobře ohraničený, žlutavý tumor. Až ve 40% se vyskytuje bilaterálně. Nalézá se mnohdy multifokálně. Buňky tohoto tumoru jsou objemné s kubickým, hexagonálním, cylindrickým či vřetenitým tvarem. Cytoplasma je jemně granulární a eosinofilní, avšak může být i amfofilní a lehce vakuolizovaná s obsahem objemných lipidových vakuol nebo drobných kapének. Vzácně jsou přítomné Charcotovy-Boettcherovy krystaloidy. Jádra jsou kulatá, oválná, či protáhlá s jedním nebo dvěma malými jadérky. Mitózy jsou obecně nepřítomné, nebo velmi vzácné. Nádorové buňky obvykle vytvářejí tubuly, pruhy, shluky, trabekuly či solidní pásy. Stroma může být řídké, myxoidní nebo naopak kolagenní s různým stupněm kalcifikací. Kalcifikace jsou někdy vzácné, jindy objemné, tvořící laminární nepravidelné noduly nebo masivní deposita.
Diferenciální diagnóza: V případě, že tento tumor neobsahuje tubulární formace a vykazuje minimální množství kalcifikací, může napodobovat nádor z Leydigových buněk, zvláště u dětí s předčasnou pubertou.
![]() Obr. Maligní velkobuněčný kalcifikující Sertoliho tumor |
Jde o nádor ze Sertoliho buněk, jejichž cytoplasma je rozšířena četnými lipidovými vakuolami. Tento typ tumoru koresponduje s obdobným tumorem ovaria.
Synonyma: Granulózový tumor.
Jde o vzácný testikulární tumor identický s granulózovým tumorem ovaria, ve varleti je však mnohem vzácnější. Jsou rozlišovány dva typy: adultní a juvenilní typ.
Tento typ nádoru se může prezentovat gynekomastií. Velikost nádorů se podle literatury pohybuje mezi 1,8-13 cm. Obvykle jde o lobulární, šedožlutý nádor. Buňky jsou malé, kulaté či hexagonální, cytoplasma není objemná. Jádra jsou vesikulární se zářezy, ale mohou být i objemná, kulatá a hyperchromatická. Nádor může růst mikrofolikulárním způsobem s Callovými-Exnerovými tělísky.
Jde o nejčastější nádor vyskytující se v novorozeneckém věku. Obvykle je diagnostikován v prvních 4 měsících života. Publikováno bylo několik případů nálezu tohoto tumoru v nesestouplých varlatech u pacientů s poruchami sexuální determinace.
Velikost nepřesahuje 6cm v největším rozměru. Na řezu bývá solidní či cystický. Buňky tohoto tumoru jsou nepravidelné nebo kulaté a obsahují objemnou, světlou až eosinofilní cytoplasmu. Jádra jsou kulatá či oválná, hyperchromatická, místy s patrnými jadérky a mohou obsahovat mnoho mitóz. Nádorové folikly jsou obvykle objemné, kulaté, oválné či nepravidelné a obsahují bazofilní nebo eosinofilní hmotu, která je pozitivní při barvení na mucin. Solidní oblasti jsou tvořené pásy, noduly či nepravidelnými tubuly.
Diferenciálně diagnosticky je třeba odlišit zejména YST.
Tyto tumory jsou v podstatě totožné s identickými tumory v ovariích. Thecom je makroskopicky žlutavý nádor. Naproti tomu fibrom je spíše bělavý (barva je důležitým diferenciálně diagnostickým znakem). Oba jsou složeny ze svazků vřetenitých buněk.
Jde o nádory složené převážně z nediferencovaných tkání s formací abortivních tubulů, ostrůvků Leydigových buněk nebo s přítomností jiných specifických sex-cord/gonadal stromal buněčných elementů.
Jedná se o tumory tvořené kombinací sex-cord/gonadal stromal buněčných typů, tzn. nádorů ze Sertoliho a Leydigových buněk.
Jde o sex-cord/gonadal stromal nádory, které nespadají do žádné z kategorií.
![]() Obr. Neklasifikovatelný sex-cord/gonadal stromal tumor - Přehled |
![]() Obr. Neklasifikovatelný sex-cord/gonadal stromal tumor - Detail |
![]() Obr. Neklasifikovatelný sex-cord/gonadal stromal tumor |