Předchozí kapitola
Index
Následující kapitola
Nádorové markery
Používají se specifické markery produkované trofoblastem (např. β-hCG - humánní
choriový gonadotropin) a onkofetální antigeny (př. α-fetoprotein - AFP). Dále se
užívají markery nespecifické (př. laktát dehydrogenáza - LDH, placentární alkalická
fosfatáza - PLAP, neuron specifická enoláza - NSE, thimidinkináza - TK). Jako obligatorní
(závazně sledované) se v diagnostice nádorů varlat užívají β-hCG a AFP. Ostatní
jsou fakultativní a užívá se z nich hlavně LDH a TK. Markery se užívají k diferenciální
diagnóze, k monitoraci léčby a dispenzarizaci. Vysoké hladiny markerů po odstranění
primárního tumoru jsou většinou známkou metastáz. Elevace markerů u jednotlivých
histologických typů nádorů je následující: Seminom základní markery nezvyšuje.
Při elevaci markerů a histologické diagnóze seminomu je nutno učinit dva kroky:
Jednak začít pátrat po možných metastázách germinálního tumoru a současně požádat
patologa o revizi nálezu, zda nejsou přítomna ložiska neseminomových nádorů
(choriokarcinomu, embryonálního karcinomu). Jednou výjimkou je izolovaná sekrece β-hCG,
kdy se může jednat o seminom s trofoblastickými elementy. Je to asi u 7-10%
seminomů. Dále je v případě všech germinálních nádorů dobře známo, že jakýkoliv
germinální tumor může vyprodukovat metastázu zcela odlišné histologické stavby, než byl
primární germinální tumor. Takže v praxi to může vypadat tak, že čistý
seminom metastazuje například jako smíšený germinální tumor či jako nádor ze žloutkového
váčku a podobně.
Choriokarcinom zvyšuje ve 100% β-hCG. Teratom ve 20% zvyšuje AFP a nádor
ze žloutkového váčku v 50% β-hCG a ve 20% AFP. Při elevaci markerů
a negativních radiodiagnostických vyšetřeních se určuje stádium jako IS. Dle hladiny
markerů se stádium IS dělí ještě na podstádia IS1-3.
Předchozí kapitola
Index
Následující kapitola
|